Dluhopisy se často považují a prodávají jako bezpečné instrumenty. Za posledních 10-15 let byly ovšem velmi v nemilosti, přinášejíc více rizik než výhod. Kdy se karta obrací a kdy je vhodný čas na nákup dluhopisů, jestli vůbec?
Z obecného a teoretického hlediska se dluhopisy jeví jak nízkorizikový nástroj s daným výnosem, což je pro spoustu investorů atraktivní. Nicméně většina dluhopisů sebou nese ze své podstaty nevýhodu fixace. Nejenomže nelikvidní nástroje jako dluhopisy nedávají flexibilitu při práci s penězi (kompenzace finanční rezervy nebo vyvažování portfolia), navíc tím vznikají dodatečná rizika zejména u delších splatností (již 5letý horizont je velmi nepředvídatelný).
Riziko úrokových sazeb – zejména v dobách extrémně nízkých úrokových sazeb je pravděpodobné, že dluhopisy nabízejí nízké výnosy a že sazby spíše porostou, než poklesnou. To jednak ovlivní cenu dluhopisů na sekundárním trhu (prodeje dluhopisů před splatností budou za diskont) a propíší se do cen dluhopisových fondů. Také to učiní dluhopisy méně atraktivní oproti jiným nástrojům peněžního trhu, které mohou nabízet srovnatelný nebo někdy i vyšší výnos s lepšími podmínkami a likviditou.
Riziko inflace – při fixaci určitého výnosu na několik let se musí brát v úvahu i riziko, že inflace vzroste a tím se sníží reálný výnos. Tento scénář navíc často souvisí s předchozím rizikem, jelikož vyšší inflace je většinou motivací ke zvyšování úrokových sazeb.
Kreditní riziko – stejně jako u předchozích rizik, dlouhodobý horizont zvyšuje možnost změny tržního prostředí a na nedávném příkladu „covid krize“ jsme viděli, že i několik málo let je dostatečně dlouhá doba, aby se fungující a zdánlivě fungující podniky dostaly do potíží a nesolventnosti.
V posledním desetiletí měly dluhopisy poměrně nepřívětivé podmínky. V případě vládních dluhopisů jsme se dlouhou dobu potýkali s mnohdy zápornými reálnými výnosy, díky extrémně nízkým úrokovým sazbám. Navíc jsme byly svědky toho, že úrokové sazby se dlouhou dobu ekonomické expanze drží své spodní hladiny, vzrůstají až v těsné blízkosti ekonomické recese / krize a následně rychle opět klesají. To znamená, že většinu času z tohoto cyklu tvoří například americké úrokové sazby neideální podmínky, evropské úrokové sazby jsou na tom ještě hůře.
Korporátní dluhopisy ve většině případů také nenabízely atraktivní výnosy například oproti akciovému trhu, nicméně bylo možné nalézt emise s vyššími výnosy, například dvojciferným úrokem. Tyto emise však zpravidla nesly dodatečné riziko navíc v době, kdy akciový trh rostl nadprůměrným tempem.
Dluhopisové nástroje jsou ovšem pouze to, nástroje. Mají určité vlastnosti, a to je činní více či méně vhodným investičním nástrojem podle aktuální situace na trhu a individuální potřeby.
Z tržního hlediska se nyní ocitáme v období, kdy akciový trh je pod tlakem kvůli zpomalování ekonomiky a rétorice centrálních bankéřů snažící se zkrotit inflace (alespoň v některých státech). S rostoucími sazbami dluhopisy mohou nabízet zajímavější výnosy, než nabízí třeba i defenzivní tituly na svých dividendách. Nicméně v posledních letech sledujeme, že trhy do cen promítají spoustu informací téměř okamžitě a někdy reagují v předstihu, někdy se zpožděním, je tedy těžko odhadnout, zdali se akciový trh obrátí do dlouhodobého býčího trendu dříve, než narazíme na vrchol úrokových výnosů. Proto se v těchto situacích může vyplatit obrátit pozornost na krátkodobé dluhopisy, které mohou plnit funkci zhodnocení likvidity, která čeká na zainvestování do trhu. Navíc tato „kolem krizová“ období bývají charakteristické inverzní výnosovou křivkou, takže krátkodobé emise mývají vyšší výnos než dlouhodobé. Také zde byly mimořádné emise, například českých protiinflačních dluhopisů, na které se natolik nevztahuje zákonitost úrokových sazeb. Nicméně česká republika má do budoucna nejisté postavení jakožto důvěryhodného dlužníka.
Z individuálního hlediska mohou být dluhopisy také funkční součástí portfolia pro rentiérské strategie, kde není tak velký tlak na růst hodnoty majetku, ale spíše jde o jeho ochranu a pasivní rentu. Díky tomu se může také využívat časování ekonomických cyklů a k dluhopisům se obrátit pouze tehdy, jsou-li úrokové sazby dostatečně vysoko, aby pokryly požadované zhodnocení. Dále mohou dluhopisy dávat smysl při jasně definovaném investičním horizontu a jasné cílové částce, například při projektovém plánování. S tímto se ovšem u individuálních portfoliích setkáváme ojediněle.
Autor: Lukáš Křivka
