Pokud se díváme na nejbližší období (6-12 měsíců), hlavním faktorem se jednoznačně zdají úrokové sazby a inflace. Společným jmenovatelem pro tyto dva faktory je samozřejmě ekonomika. Na jedné straně zde máme relativně nízkou nezaměstnanost a vysoké úspory spotřebitelů, na druhé straně centrální bankéře, kteří zvyšují sazby a zdražují úvěry, aby zpomalili inflaci. Otázkou zbývá, kam až centrální banky zajdou a zda to ustojíme.
Čím dále do budoucnosti se díváme, tím méně toho můžeme říci s jakoukoli přesností. Krátkodobé výhledy v horizontu jednotek měsíců mohou být populárnější z mediálního hlediska, reálně by však měly mít pouze marginální váhu. Při dnešní úrovni globalizaci je jakákoli lokální ekonomika již tak komplexní mašinérií, že jakékoli predikce jsou spíše polemizační záležitostí. Nicméně, s tím vším řečeno, náš názor na budoucí vývoj na trzích se pojí především se scénáři nižší, ale pořád zvýšené inflace, následky v Evropě a ekonomické otevírání Asijských zemí s Čínou v čele.
Předně zde máme problém zvyšování úrokových sazeb, kvůli vysoké inflaci. Evropa je v tomto ohledu ještě více pozadu než americký FED, nicméně u obou se očekává relativně blízký pivot a opětovné uvolnění měnové politiky. Již vidíme náznaky zpomalení například v sekci energií, či potravin, ale o něco více nepružné segmenty jako služby nebo bydlení jsou pořád přefouklé. Z tohoto důvodu by zde mohl nastat scénář, kdy se inflace podaří zkrotit z dvojciferných čísel, ale střednědobě zůstane na zvýšených hodnotách (například 4 % – 6 %). V takovém případě není otázkou kdy sazby dosáhnou vrcholu a na jaké úrovni, ale spíše jak dlouho mohou sazby zůstat na vysokých hodnotách, aniž by se vynořil nějaký kostlivec z našeho přefinancovaného systému.
Odkud se tato černá labuť vynoří je těžké předvídat. Z posledních výsledků se zdá, že tradiční ekonomika (průmysl, spotřební zboží a výroba) si vede dobře. Oproti tomu technologický sektor krvácí na ceně nepoměrně více. Dlouhodobě budou tyto akcie pravděpodobně stále tažnými elementy indexů, neboť jsou to nosiči inovace, která je jedna z mála způsobu, jak na saturovaném trhu získat výhodu. Krátkodobě, zejména v medvědím scénáři mohou ale zaostávat oproti tradičním hodnotovým společnostem.
Dluhopisový trh je v této krizi také nepoměrně pod tlakem. Tradiční teorie tvrdí, že dluhopisové či kombinované portfolio v krizi obstojí lépe, neboť dluhopisy budou stabilizační složkou. Tato teorie počítá s tím, že v krizi, když akciové trhy klesají, se bude provádět monetární expanze (snižování sazeb), což je pro dluhopisy pozitivní. Dnes zde máme výrazný lag, kdy se sazby nezvedají s předstihem ale právě s poklesy a ekonomickými problémy. Krátkodobě mohou být dluhopisy spekulací na opětovné snížení sazeb, ale pokud zvýšená inflace přetrvá, sazby by měly zůstat taktéž zvýšené. Dlouhodobě pak dluhopisy nenabízí přidanou hodnotu oproti ostatním trhům.
U komoditních trhů záleží na výběru – drahé kovy byly silně navázané na měnovou zásobu, zatímco cenu výrobních a spotřebních suroviny určovaly spíše dodavatelské řetězce. Vzhledem k tomu, že již i Čína, jako jeden z posledních hráčů, ustupuje od covid opatření, většina komoditních trhů by se měla vracet ke svým přirozeným cenám (se započítáním inflace a ekonomických projekcí). Pokud se budeme potýkat s delším obdobím zvýšených sazeb, akciové trhy mohou zažívat stagnující období, zatímco reálná ekonomika bude tyto čísla dohánět. V takovém případě by první kategorie komodit – drahé kovy – mohla i překonávat ostatní trhy, pravděpodobně však ne signifikantně více než kumulovaná inflace za poslední roky.
Jako poslední zde můžeme rozvést spekulaci nad alternativními investicemi. Ty se většinou odlišují více acyklickým profilem. V případě stagnujících tradičních trhů mohou být výhodným doplněním portfolia. Za svoji acykličnost se ale většinou platí zvýšeným rizikem nebo nižší likviditou. Toto není závislé na ekonomické situaci, takže výhled na tyto třídy aktiv je stejný jako kdykoli jindy.
V souhrnu se většina jakákoli očekávání odvíjí od úrokových sazeb. Většina hlavních ekonomik světa zatím relativně odolávají důsledkům protipandemických opatření. Nezaměstnanost i HDP jsou relativně silné a spousta trhů se vrací ke svým zdravým hodnotám po prvotní panice. Dle naší teze se vyplatí v akciovém trhu být zainvestovaní, nicméně část portfolia může benefitovat z alternativní alokace, sloužící jako hedge proti střednědobé stagnaci.
Autor: Lukáš Křivka
